Jistě jste se již někdy byli podívat ve středověké katedrále. Vybavíte si, jak to v tomto svatostánku vypadá? Velikost a velkolepost na vás dýchnou ihned, jakmile sem vstoupíte. Jistě jste podlehli a podívali se vzhůru. Katedrály byly i za tímto účelem vystavěny. Člověk si měl připadat malý, měl vůči prostoru cítit respekt a vzhlédnutí jej mělo přiblížit k Bohu.

           Možná si říkáte, proč o tom právě teď mluvíme, ale důvod je jednoduchý. Stejně jako vzhlédnete, když vejdete do katedrály, tak jistě vzhlédnete i na nebeskou klenbu. V člověku pohled na hvězdy vzbuzuje pocit transcendence, jakéhosi překročení vlastní malosti. Nejednou každý z nás přemýšlel, jak to, co je nad námi, ovlivňuje to, co se děje kolem nás, nebo přímo nám. Odpovědi na tyto a další otázky nám podává astrologie. Do tajů hvězdopravectví společně dnes nahlédneme. Kde vlastně astrologie vznikla? Jako v mnoha jiných vědách nelze přesně určit místo a datum vzniku.

           Člověk má odnepaměti potřebu analyzovat vše, co se s ním děje, což by mohlo být i jistým ozřejměním toho, proč počátky astrologie nejsou geograficky vázány na jedno konkrétní místo.

           Někteří za její „kolébku“ považují Indii, jiní Čínu, starověký Egypt, antické Řecko, nebo předkolumbovskou Ameriku. Jak se později dozvíme, existuje celá řada typů astrologického zkoumání a pro každý jednotlivý jsou typické jiné výklady a jiné nakládání se získanými údaji. Samotný název astrologie, jak jistě tušíte, pochází ze dvou řeckých slov „astron“ (hvězda) a „logos“ (slovo) – odtud tedy i název hvězdopravectví. Oblast zkoumání, kterou se astrologie zabývá, je vztah mezi pohyby nebeských těles (planety, mezi které se počítají i Slunce a Měsíc, což je rozdíl oproti astronomickému diskurzu) a jejich působením na dění na Zemi. Nesmíme se ovšem nechat unést dojmem, že se zde jedná o kauzalitu, chcete-li příčinnost.

           Můžeme tedy říct, že hvězdopravectví nám nemůže přesně ukázat, co se stane, ale může nás upozornit na to, co by se mohlo stát, když jsou k sobě nebeská tělesa v určitém postavení. Je pravdou, že díky moderním vymoženostem jako je výpočetní technika a další výdobytky dnešní společnosti, jsme schopni přesně určit postavení těles, ale interpretace těchto výsledků vychází ze zkušeností. Proto můžeme astrologii nazvat i interpretačním uměním, a i z tohoto důvodu je nutno ji řadit mezi esoterické nauky. Podobně jako tyto nauky zastává i astrologie názor, že člověk a vesmír jsou v jednotě.

           Jinak řečeno, makrokosmos (vesmír) se odráží v mikrokosmu (člověk). Z tohoto důvodu je při správném výkladu možno určit, jak je člověk a jeho život v momentě narození ovlivněn postavením planet a dalších astronomických útvarů.

           Asi mezi námi není nikdo, kdo by nevěděl, v jakém znamení se narodil. Díky profesionálnímu rozboru postavení Slunce vzhledem k dalším objektům ve vesmíru jsou astrologové schopni odhadnout náš psychologický profil s velkou přesností. Pokud se zaměříme na tzv. západní tradici, ze které většinou vycházejí naši astrologové, pak si musíme říct, že k sestavení horoskopu nejsou využívány jen pohyby planet, ale i postavení různých dalších astronomických objektů (mlhoviny, hvězdy ad.) a zároveň i přesně matematicky vypočtené astronomické body (ascendent, lunární uzly ad.). Problém dnešní společnosti spočívá v tom, že „horoskopy“ se staly výnosným byznysem, který lidé stále kupují.

           Dá se to nazvat i jistým zlidověním „horoskopu“, který ovšem paušalizuje poznatky, které jsou v něm vyřčeny, na každého jednotlivého člověka, který je v daném znamení narozený. Jak jsme se pokusili dokázat již výše, je toto špatný postup a to i proto, že používá jen jeden z mnoha astrologických principů (postavení Slunce ve chvíli narození), se kterými je nutno při sestavování horoskopu pracovat. Jistě víte, že máme dvanáct znamení zvěrokruhu, ale na kdy byl v západní tradici stanoven den, kdy se začne opakovat cyklus zodiaku? Výchozí bod horoskopu je stanoven na jarní rovnodennost, která nastává okolo 21. března.

           Od tohoto dne začíná počítání dalších dvanácti znamení. Výše jsme se zmínili o tom, že existuje více astrologických systémů, díky kterým můžeme interpretovat získané poznatky. Také jsme řekli, že se v něčem liší. Každý jednotlivý systém má povětšinou vlastní symboliku, ke které se váže i vlastní způsob jejího výkladu. Jen pro dokreslení zde vyjmenujeme několik tradic, se kterými se můžeme setkat v literatuře: Egyptská astrologie, Mayská astrologie, Čínská astrologie a další. Již dříve jsme si mohli povšimnout zmínky o tom, že hvězdopravectví zastává názor, že člověk a kosmos mají být v jednotě.

           Není to ale jediná věda, která tuto tezi zastávala a zastává. Na toto se odkazují i alchymie a magie. Velmi vhodným příkladem spolupráce těchto věd na půdě Českých zemí je působení alchymistů a astrologů na dvoře císaře Rudolfa II., který je známý tím, že se obklopoval nejen uměleckými díly, ale i těmi nejlepšími vědci své doby (Tycho de Brahe ad.). Vesmír, nekonečně rozpínající se kontinuum událostí, jež nás při správném výkladu mohou upozornit na neúspěchy, nebo naopak úspěchy, které nás čekají.

           V našich možnostech bohužel není možnost pochopení nekonečna. Člověk se kolem sebe vše snaží řadit do jasných, logických a rozumem zachytitelných struktur a kategorií, ale i přesto jsou mezi nebem a zemí věci, kterým nedokážeme porozumět. K výkladu skutečností, které se dějí, může sloužit astrologie, jak z našeho lehkého nástinu vyplývá. Nechte se tedy unést jejími kouzly a ponořte se do knih z našeho e-shopu, které vám mohou dát odpovědi na otázky, které se vám honí v hlavě.