Čtyři dohody

Každý den, když ráno vstáváme, každý večer, když uléháme do postelí, si říkáme, co vše je potřeba udělat, co jsme stihli, v čem máme resty a co musíme napravit. Bilancujeme. Toto urovnání myšlenek, všeho, co je nám vlastní, děláme proto, abychom se, alespoň v to doufáme, stali lepšími lidmi. Chceme se jimi stát kvůli sobě, to v tom v lepším případě, nebo pro okolí, což ale není jednoduché a snad ani žádoucí. Jedno okřídlené přísloví říká: „Není člověk ten, který by se zalíbil lidem všem.“ Je třeba tohle mít na paměti a my se teď společně pokusíme podívat na to, jak se tohle české ponaučení dá rozebrat i z pohledu čtyř dohod. Tato moudrost není o dohodách, jak je známe my. Nejsou to dohody nás jako jedinců mezi sebou. Zabývají se našimi malými vnitřními dohodami, námi jako individualitami, které se po Zemi pohybují.

Prozatím si dohody vyjmenujeme a později se vrátíme ke každé jednotlivé podrobněji a rozebereme je jednu po druhé. Jednoduchý přehled: nehřešte slovem; neberte si nic osobně; nevytvářejte si žádné domněnky; dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete. Jak samo téma našeho článku napovídá, jedná se o moudrost prastarého společenství lidí, které se scházelo za účelem poznání a předávání si zkušeností z generace na generaci. V Jižní Americe se setkávali naguálové (šamani, mistři) a jejich žáci. V dobách, kdy se Evropané dostali do Jižní Ameriky a šířili tu křesťanství, s nimi spolupracovalo několik naguálů. Jiní, kteří zůstali věrni své zemi a víře, uchovávali učení v tajnosti a předávali si jej po dlouhá léta jen v rámci rodů.

Toltécké učení se nyní vrací do povědomí lidí a to díky šamanovi z rodu Rytířů orla donu Migueli Ruizovi. Toto staré poznání vychází z podobných základů jako ostatní esoterické tradice po celém světě. Nemůžeme ovšem o této tradici uvažovat jako o náboženství, je to duchovní nauka, která nás vede ke zdokonalení nás samotných, k jinému náhledu na své okolí a ke zlepšení života. Již výše jsme se zmínili o tom, že existují čtyři jednoduše definované dohody, které nám pomohou jednodušeji dosáhnout štěstí a lásky.

Sice jsou na první pohled snadno k porozumění, ale pojďme si popovídat o jejich hlubším významu, o tom, jak si udělat ze života ráj pocítitelný již na Zemi. Už jsme si řekli, že každý den se sebou samým uzavíráme malé dohody. Každý z nás se narodil s jistým množstvím životní síly, které si ubíráme každou jednotlivou domluvou, kterou vezmeme za svou. Ale pravděpodobně ne každé z těchto usnesení je pro nás pozitivní. Teď se tedy podíváme na to, jak si do bytí navrátit životní sílu a jak se oprostit od dohod, které nás uzavírají do špatného snu. Proč říkáme sen? Protože celý náš život, ať už v bdělém stavu, či ve spánku je snem, kterým žijeme až do konce svých dnů.

První dohoda, od které se odvíjejí i další, je - nehřešte slovem. Zdá se velice jednoduchá, ale je nejtěžší na dodržení. Ptáte se proč? Člověk jako jediný ze známých tvorů je obdařen darem slova. Můžeme jím vládnout, máme právo jej užívat, ale ne vždy s ním nakládáme uvážlivě. Můžeme jej přirovnat i k magii, kdy pozitivní slovo je kouzlem bílé a negativní slovo je kouzlem černé magie. Nevěříte, že slovo má velký význam, že může hýbat dějinami? Co Hitler a Stalin? Můžete namítat, že všechno bylo jen shodou nešťastných událostí v historii, ale kdyby se oba objevili nyní, kdy lidé potřebují silná slova, jak by to asi dopadlo? Uvědomme si jednu věc, pokud chceme někoho zničit, budeme mu říkat hezké věci, které by v jeho mysli zakořenily, načež by se dotyčný cítil lépe? Stejně je to s námi jako s jednotlivci – čím horší si budeme říkat věci, čím černější dohody se sebou budeme uzavírat, tím hůř se nám bude žít. Musíme si jednoduše uvědomit, co je slovo a jakou moc nad námi a naším okolím má.

Druhá dohoda a obě další navazují a vycházejí z dohody první, která je nejtěžší na změnu. Druhý pilíř našeho vnitřního chrámu - neberte si nic osobně. Nejdůležitější v tomto bodě je, abychom to, co k nám přichází, ať už jsou to vnitřní dohody, nebo skutky a slova okolí nepouštěli k sobě. Musíme se naučit vážit si sebe, být si sami sebou jistí, k čemuž nám pomůže i první dohoda. Důvod je zcela prostý, pokud se naučíme správně volit slova, vládnout mocí slov, pak pochopíme, že vše, co nám lidé okolo říkají, je jen shodou jejich vlastního osudu. Zažili jste někdy, že vám někdo ve špatné náladě řekl něco nepěkného, co jste si vzali za své? Zapomeňte na to, protože to nebylo o vás, ale o tom dotyčném, který neumí ovládat, tak dobře jako vy, moc slov. Proto si to nesmíte brát osobně. Vy sami nejlépe víte, jací jste, vy jste lepší, ovládáte sebe a znáte moc dobrých slov.

Třetí dohoda, která z učení Toltéků vychází - nevytvářejte si žádné domněnky. Používáte někdy spojení domnívám se, myslím si a další? Přiznejme si jednu věc, většina z nás tato slovní spojení používá, když si nejsme něčím jistí. Vytváříme si domněnky, které přijímáme natolik, že si vůbec neuvědomíme, že nejsou pravdivé. Musíme si uvědomit jednoduchou věc – kdo se neptá, nic se nedozví. Abychom se oprostili od domněnek, musíme se přestat bát otázek. Veďme Sókratovský dialog, ale pozor na moc slova, nezneužívejme ji. Nenechávejme ani naše okolí žít v iluzi. Řekněme jim, co skutečně chceme a cítíme, protože jen díky této otevřenosti se více dozvíme o svých bližních.

Čtvrtá a poslední dohoda vychází ze tří předchozích - dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete. Tento pilíř vychází z poznání předchozích tří moudrostí. Pokud se jimi budeme řídit, pak budeme vše dělat tak, jak nejlépe dovedeme. Nebudeme dělat ani míň, ani víc, prostě „jen“ to, abychom si za svými činy mohli stát. Mějme ovšem na paměti důležitou věc. Stejně jako se vše živé kolem nás mění, tak se měníme i my samotní. Proto nemůžeme stabilně podávat unifikované výkony. Když se vzbudíme, jsme výkonnější než večer. Lepší jsme, když jsme zdraví. Ale vždy je v naší moci podat ten nejlepší výkon, jakého jsme v dané situaci schopni. Pokud tak nebudeme činit, pak nikdy nemůžeme naplnit předchozí tři dohody, které jsme již uzavřeli.

V dnešní době, kdy se všichni oháníme slovem svoboda, si neuvědomujeme, že jsem novodobými otroky systému – „Nelíbí se ti, kolik dostáváš za svou práci? Máš pocit, že děláš moc? Tak jdi, na tvé místo čeká tucet dalších.“ Toto uspořádání nás nutí k pokryteckému individualismu a k fungování nad našimi možnostmi. Kdo z vás se budí unavený? Kdo z vás přišel o první slova, nebo kroky svého potomka? Kdo z vás trpí častými bolestmi hlavy, zad, nebo nespavostí?

Pochybujete o sobě a o tom, co děláte, často? Ví vaše rodina, jakým doopravdy jste, co chcete a o čem doopravdy sníte? Zamyslete se nad dohodami, které jste sami se sebou uzavřeli, protože tak budete schopni šířit toltécký sen ráje na Zemi. Nic nejde hned a systém sami nezměníte, ale zkuste změnit sebe beze strachu, že vás soukolí semele. Čím šťastnější budete, tím lépe v tomto uspořádání obstojíte. Chcete změnit svůj žitý sen?

www.duchove.com/literatura/ctyri-dohody-kniha-moudrsti-starych-tolteku/