Runy

Již za dávných dob jsme se snažili najít způsob, jak se dorozumívat především na dálku, případně jak zaznamenávat to, co se stalo nám, našemu okolí, našemu národu. Od pradávna každá jednotlivá civilizace měla svůj styl zapisování historie, nebo informací například pro panovníka sousední země. Písmo jako takové se vyvíjelo v jednotlivých vyspělých civilizacích již dávno před naším letopočtem, a právě proto v těchto starých abecedách dnes hledáme a vidíme kořeny našeho písma, stejně jako počátky písem jiných národů a civilizací.

My se dnes budeme snažit najít počátky, význam a využití run. Budeme se snažit společně nahlédnout do minulosti a pokusíme se společně najít i to, jakým způsobem nám v dnešním světě mohou být tyto staré znaky nápomocny. Nejprve se pojďme podívat na kořeny run. Existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit, z jakého stylu písma runy vznikly. Jedna z teorií říká, že kořeny runového písma lze hledat v dobách etruských, to tedy znamená ještě před založením Říma. Jinde se můžeme dočíst, že může vycházet z řeckých motivů a jiní vědci si stojí za tím, že runy jsou vesměs velmi podobné písmenům latinky.

Proto ani my zde nemůžeme jednoznačně určit, z které dějinné abecedy runy vycházejí, jelikož bychom za pravdu přijali jedno tvrzení, které ale nemůžeme dostatečně relevantně podepřít argumenty. Sice neumíme s přesností na rok určit, kdy jaký artefakt vznikl, ale je pravděpodobné, že nejstarší nalezené runové písmo pochází z prvního až druhého století našeho letopočtu. Co se týče rozšíření znalosti runového písma, můžeme s určitostí říci, že před rozšířením křesťanství po Evropě, byly runy používány po celém starém kontinentě spolu s Anglií.

Spolu s tím, jak se rozvíjela společnost, vyvstávala potřeba upravovat si futhark (později futhork; runová abeceda). Původně byla abeceda rozdělena do tří skupin (rodin; aettir) po osmi znacích.Každá „rodina“ je zasvěcena jiným pohanským bohům. První rodina je zasvěcena Freyovi a Freye, kteří měli dohlížet především na přírodu a úrodu. Druhá rodina je zasvěcena Heimdallovi, strážci Asgardu. Jsou symbolem věcí, které jsou mimo aktivitu člověka.

Konečně třetí rodina je zasvěcena Tyrovi, který byl pánem spravedlnosti. Symbolizují to, jak na jistou aktivitu reaguje okolí. Futhark je název složený z prvních hlásek abecedy stejně jako v našem případě a-be-ce-da. Každá runa má svůj faktický význam jako hláska, ale i přenesený jako symbol například cesty apod. V některých zdrojích se můžeme dočíst, že každá runa má také vztah k různých rostlinám a pozemským živlům.

První runová abeceda (tzv. germánský futhark prostý) měl 24 znaků. Tento počet se v pozdější době rozrostl až na 33 znaků (anglosaský furthork). Třetí typ – vikinský futhork měl pouze 16 znaků. O významu změny počtu znaků se můžeme pouze domnívat. Dalo by se předpokládat, že stejně tak, jak dnes naše písmo umíme číst a zdá se jednoznačné, bychom měli umět porozumět i tomuto prastarému písmu. Ale je zde celá řada problémů, proč sice umíme písmo číst, ale nejsme schopni mu bezezbytku porozumět. Runy nebyly užívány jen k prostému záznamu činů, skutků apod. Runám byla přisuzována magická moc. Známe nejeden případ, kdy například bylo na meči skryté zaklínání na ochranu majitele.

Dalším důvodem, proč nejsme bezezbytku schopni runovým nápisům porozumět, je i to, že každý znak, stejně jako naše slovo, má svůj význam, který lze vykládat několika rozličnými způsoby. A ještě jedna věc, však ne zdaleka poslední, nám může dělat problém – runy nerozeznávaly rozdíl mezi krátkými a dlouhými samohláskami. Jak jsme již naznačili v nejednom z minulých článků, vracíme se stále zpět ke kořenům. To platí i u run. Ptáte se, jak to myslíme? Dnes je poměrně běžné, že věštec má ve své výbavě nejen tarotové karty, tabulku pro komunikace s vyšší mocí, ale i runy, které jej spojují s duchovním světem. Runy v minulých dobách sloužily, jak jsme již naznačili, nejen k záznamu událostí, ale i jako věštby, zaklínání a byly používány i pro věštění stejně tak, jak je tomu i dnes. Při používání run musíme mít na paměti základní věci stejně, jako když užíváme jiné prostředky pro komunikaci na transcendentní úrovni.

Samozřejmostí je respekt k vyšším bytostem, které nám pomáhají nahlížet skutečnost shora. Další velmi důležitou věcí je klid a to jak vnitřní, tak vnější. Ptáte se proč? Abychom mohli správně reflektovat na to, co nám je našeptáváno, potřebujeme, alespoň v začátcích, mít klid. Při výkladu z run si buďme vědomi asi té nejzákladnější skutečnosti. Stejně jako žádný druh tarotu není stejný, nejsou stejné ani runové sady. Toto můžeme vztáhnout i na základní výklad run. Každá sada, respektive každá jednotlivá runa, může mít a buďte si jisti, že má, v souvislostech svůj význam. A opět zde záleží na každém jednotlivci, jak si to, co je mu skrze runy předáváno, vyloží. Jen v tomto případě mějte na paměti jednu věc.

Pokud přijdete ke dvěma věštcům, kteří Vám přiblíží budoucnost skrze runy, nemusí Vám na stejnou otázku dát stejnou odpověď, ale to Vy již jistě víte. Již jsme se zmínili o tom, že existuje několik druhů runových sad. Rozlišovat je můžeme nejen podle toho, na jakém materiálu jsou vyobrazeny (dřevo, kámen, původně i kosti apod.), ale i podle jiných hledisek.

Runové sady jsou například i jako tarot „andělské“. Dále pak můžeme potkat i sadu, která vychází z tradice – futhark runy. Historie run, i když se to možná nezdá, je spletitá a jejich využití bylo více než bohaté. My dnes runy známe jen povrchně a nedovedeme si představit, nebo možná lépe řečeno vyložit jejich minulý význam. Jak jsme se snažili upozornit výše, je opravdu potřeba míti na paměti základní pravidla, kterými se věštění jako takové řídí.

Proč tomu tak je pravděpodobně vysvětlovat nemusíme. Pootevřme tedy společně dveře mystice těmito starobylými a do jisté míry ještě tajemnými pomocníky.