Slovo mystéria je řeckého původu a znamená tajemství. Mystéria jsou tajemné kultovní obřady, které jsou určené pro zasvěcené a soustředily se kolem kultu daného boha. Lidé kteří se zúčastňovali obřadů, nesměli prozradit nic z toho co viděli nebo zažili.

Proč mystéria vznikla? Pravděpodobně proto, aby si lidé přiklonili na stranu nadpřirozené síly a tím pádem si zajistili přízeň bohů a posmrtný blahobytný život.

Mystéria, se řadí mezi méně známou část náboženství Řeků, do současnosti se dochovalo jen málo zdrojů a ty jež se dochovaly, mají malou hodnotu o vypovídání, to proto, že zasvěcenci skládali slib mlčenlivosti.

Dochované písemné zdroje o mystériích zahrnuje homérský hymnus a také kritické křesťanské prameny jež je kritizovaly. Mystéria pak vypadala jako odstrašující příklad. Z dochovaných hmotných zdrojů k poznávání mystérií nám slouží především nápisy, zbytky svatyní, kamenné reliéfy, malby a kultovní předměty.

V Eleusíně pak byla mystéria hromadnou záležitostí a byla zpřístupněna všem, bez rozdílu k jaké společenské vrstvě člověk patřil, tedy i otrokům. Jedinou podmínkou bylo to, že dotyčný musel ovládat řečtinu.

Hned od začátku vzniku byla zachována rodová posloupnost na postu nejvyšších kněží, jejichž nejdůležitější povinnosti bylo rozšiřování počtu zasvěcených. Pouze kněz směl vstoupit do anaktoria, prostor kde sídlily bohyně a ukládaly se zde i posvátné předměty. Tím jak vzrůstal rozvoj mystérií, vzrůstal i vývoj sítě kněžských úřadů.

Eleusinská mystéria se konala na začátku října každý pátý rok. Trvala 9 dnů a byla rozdělena na část veřejnou a na tajné obřady. Když mystéria byla ukončena, zasedala rada pětiset, ta zhodnotila průběh mystérií a také zda nedošlo k porušení svatých předpisů. Mystéria se neustále vyvíjela a vznikala podobná kultovní místa, k neznámějším patří Eleusis v Alexandrii.

Taktéž Římané se přikláněli k mystériím, k zasvěcencům patřili Cicero, Augustus a další. Císař Claudius se dokonce snažil přenést kult z Alexandrie do Říma. Průběh obřadů se po celou dobu neměnil.

K nejznámějším a možná i nejstarším mystériím antického světa jsou považována mystéria eleusinská, jejichž počátek je datován do doby 15. století př. n. l. O jejich začátcích nás informuje již zmíněný homérský hymnus – Hymnus na Demétru, jež pochází z konce 7. století. Toto dílo popisuje mýtickou podstatu slavností v Eleusíně, přičemž ústředními postavou je bohyně Deméter a její dcera Persefoné.